Na přelomu září a října 2007 Slovak-Czech Women‘s Fund realizoval za podpory Nadace Vodafone a výzkumné agentury Data Collect průzkum na téma sebevědomí žen a mužů. Zúčastnilo se jej celkem 320 osob, aktivních uživatelů a uživatelek internetu. Bylo mezi nimi mj. 73 mužů ve věku 15-44, celkem 134 mladých žen ve věku 15-30 let a 83 žen ve věku 35-44 let.
V tuto chvíli přinášíme shrnutí základních zjištění s tím, že průběžně doplníme další informace a detaily, které průzkum zjistil.
Sebevědomí v ČR
Sebevědomí je v ČR připisováno především mladým mužům (36% respondentů), i sami sebe tak nejčastěji vnímají. Dívky jsou častěji označovány jako „spíše sebevědomé" (i jimi samými - 60%) s tím, že seběvedomí žen pozitivně často ovlivnil partner, negativně spolužáci ze školy.
Které mladé ženy jsou nejsebevědomější?
Profil nejméně sebevědomé ženy
Vlivy na seběvědomí
Sebevědomí žen pozitivně často ovlivnil partner (77%), u mužů je to nejčastěji pracovní kolektiv. Negativně na sebevědomí žen působili spolužáci ze školy, mužské sebevědomí utrpělo hlavně potlačováním ze strany rodičů a jejich výchovy.
Pocit omezení a diskriminace
Zatímco mladé ženy mají silný pocit, že jsou omezovány (30%), muži tento problém nevnímají (4%). Čtvrtině respondentek z řad mladých žen dávají mužští kamarádi najevo svoji dominantní roli. Za nejvíce diskriminovanou ženskou minoritu jsou celkově považovány Romky a imigrantky.
Bariéry seberealizace mladých žen
Hlavní bariérou seberealizace žen je jejich vlastní pocit viny (téměř 1/5), že se to „nehodí" (v práci kvůli tomu často slevují ze svých nároků). Další bariéry představují okolí a komunita, zábrany ze strany partnera a rodiče.
Role rodičů v životě mladých žen
Přestože to byla matka, kdo zajišťoval chod domácnosti a trávil s dětmi více času, otec se výrazně profiluje pouze v otázce „dominantního postavení", což potvrzuje i nadále přetrvávající spíše stereotypní rozdělení rolí v rodině.